1. - při používání nepředepsaného nebo nevhodného paliva váš spotřebič pracuje s menší účinností spalování a tím produkuje mnohem více škodlivin. Při spalování odpadků nebo plastů si zničíte nejen kotel, kouřovod a komín, ale zničíte zdraví všem v okolí

 

2. - při vznícení sazí nebo dehtů vzniká teplota v komínovém průduchu až 1100°C

 

3. - za stav spalinových cest odpovídá majitel objektu

 

4. - 1 bm nového moderního komína váží už od 35 kg a proto je možné založit komíny z jednotlivých podlaží

 

5. - starší kotel na spalování tuhých paliv má účinnost spalování okolo 50% a nové spotřebiče na tuhá paliva mají účinnost až 90% a vydrží hořet až několik dní bez přikládání a obsluhy

 

6. - plášť jednovrstvého komína nesmí být zeslaben drážkami pro elektroinstalaci nebo jiné vedení

 

7. - minimální světlost komínového průduchu pro kotel na tuhá paliva je 140 mm

 

8. - čištění a prohlídky komínů si má objednávat každý provozovatel spotřebiče paliv ve lhůtách stanovených vyhláškou č.111/1981 Sb.

 

9. - před čistícími nebo vybíracími dvířky musí být nehořlavá podlaha

 

10. - při výměně spotřebiče ve spalinové cestě musí být před uvedením do provozu provedena její kontrola (revize podle ČSN 734201)

 

11. - minimální vzdálenost tesařských dřevěných konstrukcí od komína je 50 mm

 

13. - spalinová cesta od plynových spotřebičů do 50 kW se musí kontrolovat minimálně 1 ročně

 

14. - minimální doporučená světlost komína pro otevřený krb je 200 mm

 

15. - moderní plynové kotle pracují s účinností až 107% a teplota spalin je do 60°C

 

16. - plynový kotel by měl být zkontrolován, vyčištěn a seřízen jednou za dva roky

 

17. - každý nepoužívaný komín by se měl kontrolovat 1x ročně

 

18. - komín nesmí sloužit jako podpěra pro ostatní konstrukce

 

19. - účinnost spalování otevřeného krbu je 5-15% a účinnost spalování krbových kamen nebo krbových vložek je až 85%

 

20. - komíny na odvod spalin ze spotřebičů tuhých paliv je nutno kontrolovat a čistit 4-6x ročně dle vyhlášky č.111/1981 Sb.

 

21.-  na systémové keramické komíny Schiedel UNI Plus a ABSOLUT poskytuje výrobce záruku 30 let.

 

 

Otázky a odpovědi

Můžu komín postavit na stávající podlahu ?

 

Je důležité aby váš nový komín byl postaven na dostatečně únosném podkladu ( betonový základ, betonová armovaná deska atd.) Při stavbě je třeba zvážit, popř. si nechat poradit od odborníka, zda-li plocha na kterou chcete postavit váš nový komín je vhodná pro tuto stavbu. U novostaveb se v naprosté většině se stavbou komína počítá a proto je již v projektové dokumentaci zakreslený typ a potřebný základ pro komín. Na českém trhu se prodává několik druhů komínových systému, které jsou si v konečném stádiu velice podobné, rozlišuje se pouze na jaký druh paliva je komín vhodný. Proto tyto jednotlivé komínové systémy váží zhruba stejně. Pro komín Tuma-Termat je potřebné počítat s únosností podkladu zhruba 100 kg/na 1 bm komínu. Záleží pak ještě na konečné povrchové úpravě komínu a hlavně jeho nad-střešní částí, kde obklad nebo omítka dále navyšují hmotnost.

 

Hlavně u starších domů je třeba být na pozoru. U starších domů byl komín součástí zdiva a nebylo potřeba dále řešit statiku a dilataci. Pokud chcete postavit nový komínový systém do staršího domu je třeba počítat s tím že nový komínový systém by měl mít potřebný únosný základ a musí stát samostatně – dilatační mezera mezi zdivem a komínem min 30 mm. Tato mezera se vyplňuje většinou tvrzenou minerální deskou. To samé platí při průchodu stropem, či podlahou.

 

Vzhledem k tomu že u starších domů se prováděl zásyp mezi základovými pásy většinou zeminou nebo nekvalitními zásypovými materiály, zemina časem klesla a vznikají pod deskou vzduchové mezery. Taková podlaha časem pod komínem může prasknout a způsobit velké škody, vč. poškození komínového systému. Z toho důvodu doporučujeme provést sondu a zjistit skutečný stav podlahy.

 

 

Jak dosáhnu potřebnou výšku zaústění od podlahy ?

 

Potřebnou výšku si určíte sami při montáží komínového systému. Komín začínáme stavět od kondenzační jímky, následně dvířkového dílu a pak je možné umístit díl pro zaústění spotřebiče (kamna, krby, sporák atd.) Pokud potřebujete umístit díl pro napojení do větší výšky, položíte na dvířkový díl další jednoduchou šamotovou vložku a následně na ni umístíte napojovací díl – 90 nebo 45 stupňů. V žádném případě není možné šamotovou vložku zkrátit pro dosažení potřebné výšky ! V případě že potřebujete dosáhnout přesné výšky zaústění, řeší se to vybetonováním podkladní desky na určitou výšku, nebo použitím další tvárnice, kterou je možné zkrátit a vylít betonem. Hlavně u novostaveb je potřebné počítat se skladbou podlahy, která je většinou cca 200 – 250 mm a objednat 1 tvárnici navíc, která bude sloužit jako základek pro komín. V opačném případě umístíte kondenzační jímku a mřížku do podlahy, což je velice špatné řešení!

 

 

Musím vyztužit komínový sytém již od podlahy ?

 

Ano. Doporučujeme komínový systém kotvit pomocí ocelové betonářské oceli (roxorů) již od podlahy. Komín tím získá dobrou statickou odolnost při dalším event. namáhání, třeba při silném větru. Průměr roxorů je závislý na celkové výšce komínu a hlavně na výšce nad-střešní částí. Každá tvárnice má v rozích otvory pro tuto výztuž. Pro klasický komín do 8m a nadstřešní částí do 1 m doporučujeme použít roxor min 8 mm. Při větší výšce nad-střešní částí je potřebné použít 10, 12, nebo 14 mm. Roxor spojujeme přeložením v tvárnici o cca 15 cm a zároveň zalíváme řídkým lepidlem. Při větší výšce nadstřešní částí, hlavně u nízkých budov doporučujeme použít pro stavbu komínu tvárnice s větracím otvorem a tento otvor následně zalít betonem s ocelovou výztuží, tím dosáhnemelepší statiky komínu.

 

 

Jaká by měla být správná výška komínu ?

 

Výška komínu by měla být 65 cm nad štítem krovu viz ČSN 734201 Do vzdálenosti 2 m od hřebene, potom se výška snižuje v 10° sklonu. Nejmenší účinná výška komínového průduchu u spotřebičů na kapalné a plynné palivo 4 m a u spotřebiče na tuhé palivo 5 m.

 

 

Technické informace o třídach a odolnostech komínů

 

teplotní třída jmen. provozní teplota °C

T 080 do 80

T 100 do 100

T 120 do 120

T 140 do 140

T 160 do 160

T 200 do 200

T 250 do 250

T 300 do 300

T 400 do 400

T 450 do 450

T 600 do 600

 

 

Tlaková třída N - P - H

Tlakové třídy komínů – zkušební tlaky

 

třída únik zkušební tlak (Pa)

N1 2,0 40 pro komíny s přirozeným tahem

N2 3,0 20 pro komíny s přirozeným tahem

P1 0,006 200 pro přetlakové komíny

P2 0,120 200 pro přetlakové komíny

H1 0,006 5000 pro vysokopřetlakové komíny

H2 0,120 5000 pro vysokopřetlakové komíny

 

 

Třída odolnosti vůči působení kondenzátu

 

Třída D - komíny které jsou plánovitě provozovány v suchém provozu ( suché komíny)

Třída W - komíny které jsou plánovitě provozovány v mokrém provozu ( vlhké komíny)

 

 

Třída odolnosti vůči korozi

1 - Plyn

2 - LTO do obsahu síry 0,2 % a dřevo pro otevřené topeniště

3 - LTO s obsahem síry větším než  0,2 %, dřevo pro uzavřené topeniště, uhlí

Třída odolností proti vyhoření sazí

 

 

Třída odolnosti řadí komíny do dvou skupin

 

Třída O - komíny bez odolnosti vůči vyhoření sazí

Třída G - komíny odolné proti vyhoření satí

 

Současně se s označením uvádí vzdálenost vnějšího povrchu od hořlavých stavebních materiálů v mm, ( př. G80)

 

 

Jakou normu splňuje komín Tuma Termat ?

 

Komín splňuje tyto normy :

 

- Norma EN 1443

- Teplotní kategorie - T 600

- Tlaková kategorie N1

- Kategorie odolnosti vůči kondenzátu D

- Kategorie odolnosti vůči působení koroze D3

- Kategorie odolnosti vůči vyhoření sazí následovaná vzdáleností od hořlavých materiálů G50

 

 

- více informací k tématu komíny a komínové systémy v rodinných domech - ZDE