Stavební systémy

 

 

Jaké jsou stavební systémy domů ?

 


Cihla, pórobeton, sendvič, dřevostavba apod. Zdít, montovat, zmonolitnit, vsadit více na homogenní materiál nebo vrstvit? Složité rozhodnutí zejména pokud jde o vlastní dům. Na vytvoření svislých nosných i nenosných konstrukcí rodinných domů - tedy stěn a zdí, se používají zejména zdiva a montované systémy, stále častěji se dostává ke slovu i beton. Podívejme se tentokrát blíže na to, z čeho lze stěny domu vyzdít.



První, na co myslí projektanti v případě zdí rodinného domu, je jejich nosná funkce ve statice objektu - při nosných konstrukcích je to jejich schopnost spolehlivě přenést všechny druhy zatížení, kterým budou vystaveny. Nosná zdiva musí nést nejen vlastní váhu, ale také bezpečně přenést zatížení od krovů, stropů, zařízení interiéru, nápor větru a občas i sněhu. Do základů a nakonec do základové půdy, která také musí být dostatečně soudržná a ochotna nést hmotnost celé budovy. Aby nosné konstrukce byly opravdu nosnými, dříve než vyrostou ze základů budoucího domu, musí to posoudit projektant-statik. Při obvodových stěnách, které jsou u rodinných domů obvykle součástí nosného systému, se dále musí upozornit na tolik zdůrazňované vlastnosti, které ovlivňují tepelnou pohodu v domě - tyto důležité parametry rozhodnou o tom, kolik zaplatíte za topení a zda vám v létě nebude v domě horko. A do třetice - vyhovující obvodové konstrukce si musí poradit s obsahem vodních par v interiéru, kde by relativní vlhkost neměla překročit zdravou míru: 4060%. Očekává se tedy, že velkou měrou přispějí k odvětrávání vlhkosti z vnitřního prostředí.



Dříve než si vyberete z několika druhů stavebních materiálů, nechte si podrobně objasnit různé moderní stavební systémy. Materiál na hrubou stavbu si nárokuje jen skromných 1015 % z ceny stavby rodinného domu, kdy však již dům stojí a vy v něm bydlíte, zjistíte, že materiál použitý na hrubou stavbu nejvíce ovlivňuje kvalitu bydlení.

 



Klasická metoda, moderní materiály


Zděný dům zůstává synonymem masivní stavby a "bydlení na sto let". Tradice je velkým plusem cihel a kusového zdiva - ať už klasických nebo moderních, oproti každému plusu však zvykne stát i minus: technologie výstavby je při klasickém zdění více než při montovaných domech závislá na počasí a ročním období, tempo stavby zpomaluje pracnost a při starších typech zdiva i kombinování s tepelně-izolačními materiály, nevýhodou je značný podíl vody vázané ve zdivu, zejména v prvních měsících. Ne všechny tyto mínusy však platí i pro moderní zdicí prvky. Ty se vyznačují vysokou přesností a technologický pokrok umožnil používání tenkovrstvého lepení namísto ukládání do maltového lože - snižují se tím tepelné ztráty obvodovým zdivem a klesá obsah vody v konstrukci. V rodinných domech jsou většinou obvodové stěny zároveň nosnými - plní tedy současně funkci statickou i funkci obvodového pláště a očekává se od nich nejen dostatečná únosnost, ale i vlastnosti tepelně-izolační a protihlukové.



Výrobci montovaných staveb obviňují zděnou stavbu nižším tepelným odporem a delším časem potřebným na vytopení. Současné zdicí prvky se však vyznačují potřebnými tepelně-izolačními vlastnostmi, a vyšší tepelná kapacita (schopnost materiálu akumulovat teplo) znamená nejen delší čas na vytopení, ale i delší dobu než se dům vychladí, a v létě delší čas dokud se dům nepříjemně přehřeje. Všem zděným konstrukcím můžeme k dobru připočítat vysokou pevnost, dlouhou životnost a variabilnost tvarového řešení objektu. Nevýhodou může být větší zastavěná plocha jako důsledek hrubších konstrukcí. Rychlost zdění záleží na organizaci práce a tuhnutí zdicí malty.

 



Které vlastnosti jsou podstatné pro dobrý pocit z bydlení a účtů za energie?

- optimální tepelný odpor a tepelná akumulace zdiva, difúzní odpor, objemová stálost, odolnost proti požáru a samozřejmě zdravotní nezávadnost - a to vše by mělo nejlépe fungovat v rámci jednoho stavebního systému a tedy i ladících stavebních materiálů



Co říká norma


- tepelně-technické vlastnosti obvodových zdí by se měly vyznačovat tepelným odporem stavební konstrukce R = 3,0 (m2. K / W) nebo součinitelem přechodu tepla U = 0,32 (W / (m2. K)). Čím je jeho hodnota R vyšší, tím má materiál lepší tepelně-izolační vlastnosti

- hodnotu tepelného odporu ovlivňuje objemová hmotnost a nasákavost hmoty


Nosné konstrukce rodinného domu


Nosná konstrukce je povinna nést hmotu rodinného domu. Aby to dokázala, na stavbě může vyrůst jen jako výsledek statického výpočtu a projektu, který vznikl na základě architektonické dispozice a představ budoucího majitele. Dobře vyřešený prostorový systém nosných prvků je uspořádán do celku, který svým tvarem vyhovuje požadavkům na dispoziční řešení rodinného domu, výškové členění a výsledný vzhled stavby. Bezpečnost a životnost nosné konstrukce vyplyne z kvality návrhu i z kvality provádění. Aby byla nosná konstrukce spolehlivá, je nutné dodržet příslušné normy při návrhu i při výrobě, při realizaci se musí zachovat tvar konstrukce a také použít v projektu předepsáné materiály, které mají přímý vliv na únosnost.


Do rodiny nosné konstrukce rodinných domů patří:


- základy
- svislé nosné konstrukce
- vodorovné konstrukce (stropní konstrukce)
- schodiště a konstrukce střechy



Základy jsou individuální a jedinečnou konstrukcí, která se navrhuje podle místních podmínek pro zakládání (podloží, podzemních vod apod.) a také typu a tvaru horní stavby domu.



Svislé nosné konstrukce přenášejí účinky svislého zatížení z vodorovných konstrukcí do základů. V případě rodinných domů patří k těmto nosným prvkům obvykle obvodové stěny a vnitřní nosné konstrukce. Vnitřní podepření tvoří buď nosné stěny, nebo lokálně podpěry (podle namáhání betonové, ocelové sloupy nebo zděné pilíře). Jejich vzájemné uspořádání může spolu s obvodovými stěnami tvořit nosný příčný, podélný nebo nejčastěji kombinovaný systém. Díky vzájemnému propojení  stropní konstrukce se vytvoří prostorový celek vzdorující vodorovnému zatížení. Z hlediska přenosu svislého zatížení po výšce domu je nejlepší, pokud se svislé nosné prvky jednotlivých podlaží nacházejí přímo nad sebou.

 


Stropní konstrukce
- pokud jsou součástí stavebního systému, lze je vyhotovit bez bednění, pouze pomocí montážního podpírání. Při nepravidelných půdorysech jsou řešením monolitické stropní desky. Moderní stropní konstrukce díky skladbě a vyztužení vytvářejí stropní desky, které se konstrukčně chovají i jako táhla a tak již není nutné vytvářet na nosném zdivu klasické věnce - jejich funkci přebírá výztuž v části stropní konstrukce ležící na zdivu. Při výběru stavebního materiálu je třeba pamatovat na to, že nejen obvodové stěny domu, ale i stropní konstrukce jsou synergicky součástí stavebního systému jak po stránce statické a konstrukční, tak i po stránce materiálové.


Z čeho se zdí ?

Kompletní stavební systémy z kusových staviv s nízkou energetickou náročností nabízejí vytvoření svislých nosných a obvodových konstrukcí:

- keramické tvarovky
- pórobetonové tvárnice
- zdvojené tvarovky z lehčeného betonu
- tvarovky z různých materiálů určené k vyplnění betonem (systémy ztraceného bednění)