Ošetřování parket je velice důležité

Povrch dřevěných podlah chrání lakový nebo olejový nátěr. Tato ochrana musí vydržet bez oprav nejméně dva roky, což ovšem nejde bez správné údržby. Po položení podlahy proto zákazník musí dostat informace o tom, jak a čím podlahu ošetřovat. Měl by o tom být písemný záznam, aby při případné reklamaci špatně udržované podlahy nezůstal černý Petr podlaháři.

Nesprávná údržba může dřevěnou podlahu velmi rychle poškodit mechanicky nebo chemicky, může poničit povrchovou úpravu. Povrch může zmatnět, vsakovat vlhkost, zešednout, v extrémním případě se oddělí ochranný film, ať jde o rozpouštědlový, vodou ředitelný lak, nebo systém olej-vosk.

Mopy s mikrovlákny působí abrazivně a oslabují lakový film, k vytírání často používané mopy zase nanášejí na povrch podlahy příliš mnoho vody, která ji poškozuje, podlaha postupně šedne.

Čisticí přípravky s obsahem glycerinu mohou způsobit škody na podlaze, zejména je-li nalakovaná vodou rozpustným lakem. Univerzální čisticí prostředky převážně nejsou vhodné pro použití na parkety. Na trhu se vyskytují i přípravky deklarované jako ošetřující, které ovšem sotva čistí, ale vůbec neošetřují. Ani mytí jádrovým nebo neutrálním mýdlem není odborná údržba, protože laková vrstva se vzhledem k alkalitě mýdla vyluhuje a zkřehne. Opatrně je třeba nakládat s přípravky obsahujícími silikon. Budoucí obnova laku by pak byla možná jen s velkými obtížemi.

Všichni výrobci laků a olejů na parkety buď sami mají v sortimentu údržbové prostředky, nebo doporučí vhodnou značku, stejně jako návody k použití.

Obecně dostupné přípravky na parkety se rozlišují na samostatné čisticí, ošetřovací a kombinované čisticí/ošetřovací. Čisticí mají, jak už název napovídá, pouze úkol čistit, neobsahují žádné ošetřující složky. Zesílenou variantou jsou základní čisticí prostředky, které slouží k odstranění starých vrstev ošetřujících přípravků. Jsou hodně silné, proto by se neměly používat příliš často. Ošetřující přípravky podlahu nečistí, jsou vytvořeny pro základní ochranu povrchu. Vyrábějí se na bázi vosků nebo polymerových disperzí. Přípravky na polymerové bázi zpravidla jsou účinnější a proto se nanášejí méně často. Pokud se nepracuje s kombinovaným přípravkem, je třeba po vyčištění podlahy použít ošetřovací přípravek.

Kombinované čisticí/ošetřující přípravky spojují vlastnosti obou specializovaných a usnadňují tak práci, protože ušetří jeden pracovní krok.

K ošetřování a udržení dlouhé životnosti parket samozřejmě patří i zdravé klima v místnosti – teplota kolem 20 oC a 55 % relativní vlhkosti vzduchu.

____________________________________________________________________________________

Nový zateplovací problém

Úspory paliv a energie se nevyhýbají ani horským objektům. I u nich se začíná výměnou oken, zateplováním, rekonstrukcí otopné soustavy atd. Podívejme se na jeden nový zateplovací problém, který se objevil u Labské boudy v Krkonoších. Ta stojí ve výšce 1340 m n.m. a nový provoz zahájila v prosinci 2004.

Jednou z velkých stavebních úprav bylo odstranění průběžných lodžií na straně od Labského dolu včetně bočních stěn, které jsou ještě zachyceny na zimním obr. 1. Původní betonová fasáda, ze které vystupovaly rezavé konce výztuže, byla v létě roku 2004 postupně zateplena a obložena umělou břidlicí. Tím se tato část stala tmavší a lépe zapadá do krajiny.

Jedná se v podstatě o eternit dovezený z Německa. Eternitové obklady byly u horských hotelů i chalup v minulosti běžné, pouze se připevňovaly na koso. Upevnění na Labské boudě je pravoúhlé

V zimě 2004/2005 však došlo k malé havárii zateplení. Protože příčina havárie nebyla spolehlivě objasněna, zateplování dalších fasád boudy se přerušilo. Bylo vylomeno okno a nastala destrukce zateplení na venkovním parapetu nejníže položeného okna nad terénem.

Vysvětlení se však zdá být logické. Tato fasáda byla vždy v zimě do výše až 9 m nad terénem zaváta sněhem, viz ještě jednou obr. 1. Původní otevřené lodžie tvořily jakýsi nárazník mezi sněhem a fasádou. Sníh mohl vlivem tepelných ztrát fasády i oken částečně odtávat, vzniklá svislá mezera byla odvětrávána a k přímému kontaktu sněhu a fasády ani zatížení fasády bočním tlakem sněhu nedocházelo.

Po zateplení došlo k novému stavu. Šablony přichycené na fasádu vytvářejí ještě vzduchovou mezeru. Tím se přerušilo odtávání sněhu a ten se fasády dotýkal v celé ploše. Zapomnělo se však na okna. Ani vyměněná okna nemají tepelný odpor rovný zateplené fasádě. Vlivem jejich tepelných ztrát sníh před nimi postupně odtával a před každým zavátým oknem vznikala postupně malá kaverna, malé sněhové iglú bez denního světla. Po určité době byly kaverny tak široké, že sněhové klenby neudržely svou hmotnost a propadly se dolů. Pád těžkého mokrého sněhu rozbil okno a zdemoloval šablony.

Řešení problému je jednoduché. Snížit tepelné ztráty zavátými okny např. vnějšími i vnitřními tepelně izolačními deskami (třeba i venkovními okenicemi) na hodnotu zateplené fasády, které by se upevnily na okna před zimou a na jaře opět sejmuly. Zasněžená okna stejně denní světlo nepropouští.